FRANZ KAFKA MUSEUM



 
Prarodiče

Prarodiče z otcovy strany

Dědeček Franze Kafky z otcovy strany byl šochet neboli židovský rituální řezník v Oseku u Písku. Byl to muž obřího vzrůstu a úžasné tělesné síly, jeho fyzický fond zdědily i jeho děti, Hermanna Kafku nevyjímaje. Oženit se směl až po zrušení tzv. familiantského zákona v r. 1848, jímž rakouské zákonodárství regulovalo počet židovských rodin v zemi, takže Hermannovi dva starší sourozenci Filip a Anna se narodili jako de iure nemanželské děti. Matkou byla žena ze sousedního domu Franziska Platowská.

Babička Franze Kafky z otcovy strany byla dobrotivá žena, ve vsi oblíbená pro své léčitelské schopnosti. Žila se svým manželem a s šesti dětmi, Filipem, Annou, Heinrichem, Hermannem, Julií a Ludwigem, ve velmi nuzných poměrech.

 

Prarodiče z matčiny strany

Dědeček Franze Kafky z matčiny strany pocházel z Humpolce a obchodoval se suknem. Přestěhoval se do Poděbrad, kde se oženil. Vzal si dceru tamější zámožné rodiny Poriasů. Poriasové měli rovněž obchod s textilem, k němuž pak přikoupili pivovar. V 70. letech Jakob Löwy přesídlil s rodinou do Prahy, jako mnoho jiných Židů mířících z venkovské nejistoty do emancipované metropole, a vedl tam obchod s chmelem.

Babička Franze Kafky z matčiny strany. Dědictví jejího rodu na sobě cítil Franz Kafka. Vedle podnikavých mužů dobrodružných sklonů se v něm vyskytovali i zbožní učenci, samotáři a plaší podivíni. Z manželství Esther Poriasové s Jakobem Löwym se zrodily čtyři děti, Alfred, Julie, Richard a Joseph Löwyové. Esther zemřela v mladém věku za podezřelých okolností, které měly možná za následek smrt Estheřiny matky. Jakob Löwy se ve velmi krátkém čase znovu oženil s Julií Hellerovou a z nového manželství Kafkově matce přibyli dva noví sourozenci, Rudolf a Siegfried Löwyové, Kafkovi strýcové.