FRANZ KAFKA MUSEUM



 
Max Brod (1884-1968)

Po odchodu Oskara Pollaka do Říma a po oslabení vztahu k Ewaldu Felixi Příbramovi, kterého od Kafky dělila různost zájmů, začal se utvářet pevný, celoživotní vztah k Maxi Brodovi, s nímž se Kafka znal už od r. 1902, kdy se poprvé setkali v Čtenářské a přednáškové síní německých studentů. Ze širší skupiny přátel Brodova okruhu (většinou absolventů německého gymnázia ve Štěpánské ulici) a z úzkého okruhu Kafkova (absolventů německého gymnázia na Starém Městě) vykrystalizovala čtveřice, kterou Max Brod učinil jádrem celé tehdejší generace pražských německých spisovatelů a dal jí název Pražský kruh.

 

Max Brod

Všestranný literát, autor románů, dramat, básní, publicista, divadelní, hudební a literární kritik, editor a komponista, překladatel, kulturní organizátor a významný prostředník mezi německou a českou kulturou. Nejbližší přítel Franze Kafky, jehož výjimečnost záhy rozpoznal. Od Broda pochází největší a nejvýznamnější část svědectví o Kafkově životě a díle, včetně životopisné monografie (Franz Kafka, 1937), dalších studií, spousty článků a deníkových záznamů (dnes bohužel z větší části nedostupných). Kafkovi je věnována velká pozornost i v Brodových autobiografických pracích Život plný bojů (1960) a Pražský kruh (1966). Brod zachránil většinu Kafkova díla před zničením, neboť se rozhodl nesplnit jeho výslovné přání, dvakrát vyjádřené v písemné podobě, aby veškeré jeho nevydané rukopisy bez milosti spálil. Naopak hned po Kafkově smrti začal jeho pozůstalost vydávat, nejprve ve 20. letech romány, ve 30. letech pak Spisy v 6 svazcích, koncem 40. let v rozšířené podobě v 8 svazcích. Jako neobyčejně zdatný impresário se Brod zasloužil o světové uznání několika významných českých umělců (Janáček, Smetana, Hašek). Jeho jméno je dnes vyslovováno hlavně v souvislosti s Kafkou, s nímž ho přes různost letor pojilo celoživotní přátelství, jehož intenzita byla v různých obdobích různá, v mladších letech silnější a otevřenější než v letech pozdějších, ale z něhož vyrostl epochální kulturní fenomén. Brodova korespondence s Kafkou je nejautentičtějším a literárně nejcennějším dokumentem pro poznání Kafkova života a privátní i kulturní atmosféry, v níž vznikalo jeho dílo.

 

                                                                                                                                                                      

                                                                                                                  © Foto: Archiv Klaus Wagenbach, Berlín