FRANZ KAFKA MUSEUM



 
Berlín - 1923

Po návratu z Plané nad Lužnicí se Kafkův zdravotní stav po dobu jednoho roku podobal příměří před rozhodující bitvou. I když Kafka většinu času trávil na lůžku a málo vycházel, byl jeho stav subjektivně snesitelný, ale lékaři jej sledovali s obavami. Kafka si pohrával s představou, že se vše upraví, podaří-li se mu přesídlit do Palestiny a začít tam nový život. Jako přestupní stanice do země otců se mu jevil Berlín, v jeho představě na rozdíl od Prahy město umožňující zdravější a svobodnější život. Jeho představa se brzy měla stát skutkem v mnohem chmurnější podobě.

V červenci r. 1923 odjel Kafka za rodinou své nejstarší sestry Elli k Baltskému moři do lázní Müritz. Tam se seznámil s Dorou Diamantovou, pracující jako "pomocnice" v prázdninové kolonii východožidovských dětí, a přišel tak znovu do styku s chasidským židovstvím. S Dorou se dohodli na společném životě v Berlíně. Po návratu do Prahy a měsíčním pobytu s Ottlou v Želízech se Kafka v září r. 1923 "z posledních sil" stěhuje do Berlína a zakládá tam s Dorou chudou domácnost v době revolučních nálad, pouličních nepokojů a obrovské inflace, kdy ceny "šplhaly jako veverky". Žili z penze, kterou si nechali posílat z Prahy, dopláceli přitom na nevýhodný kurs při výměně československé měny. Nouze je donutila třikrát měnit bydliště. Neměli dost peněz na frankování dopisů, Kafka popisuje korespondenční lístky do posledního milimetru. Jídlo si ohřívali na nedopalcích svíček, protože nebyl k dostání líh. Měsíc co měsíc musel Kafka Dělnické úrazové pojišťovně podávat zprávu, že žije. Mezi Vánocemi r. 1923 a Novým rokem se Kafkův zdravotní stav prudce zhoršil, koncem února r. 1924 je už kritický. Přijíždí strýc Siegfried Löwy a vynutí si na Kafkovi slib, že se pojede léčit do rakouského sanatoria, kde má strýc známého. Max Brod pak uprostřed března r. 1924 převáží Kafku do Prahy. Dora prozatím zůstává v Berlíně.