FRANZ KAFKA MUSEUM



 
Kavárny

Kavárny byly v Kafkově době důležitými místy komunikace. Jen v centru Prahy, na Starém a Novém Městě, jich byly desítky a měly většinou dosti ustálenou klientelu, rozlišnou podle sociálního rozvrstvení. Zvláště pro pražské Němce, nevelkou enklávu obklopenou jinojazyčným prostředím, skýtaly kavárny možnost sdružování. Na české i na německé straně byly v rozkvětu dnes slavné literární kavárny, např. Arco (roh Hybernské a Dlážděné ulice) nebo Unionka (Ferdinandova, dnes Národní třída), kde se setkávali významní představitelé pražského literárního a uměleckého světa z obou táborů. Prostředníky mezi nimi často dělali židé, predisponovaní k této roli už svou bezpečnou znalostí obou zemských jazyků. Kavárny byly místem schůzek, navazování kontaktů, inspirací, zábavou i odpočinkem, byly čítárnami i debatními kluby, pracovišti i jednacími síněmi. Byly v nich vyloženy hory domácích i cizích časopisů. Pověstní vrchní je známým hostům neomylně přidělovali hned při příchodu. U jedné kávy bylo možno v literární kavárně strávit celé odpoledne. Nebylo-li na víc, vrchní trpělivě přinášel obyčejnou vodu. Franz Kafka byl podle svědectví současníků u kavárenského stolu nápadný svou nenápadností a svým uměním pozorně a tiše naslouchat.

                  Kavárna Savoy

© Foto: Archiv Klaus Wagenbach, Berlín