Knihy
O Franzi Kafkovi nelze říci, že byl náruživým čtenářem, jako bývají literární profesionálové. Byl spíše čtenářem velmi vybíravým a žil se světem knih ve velice osobním kontaktu. Ani jeho knihovna nebyla příliš rozsáhlá, v podobě, v níž se zachovala, nemá ani celých 300 svazků. Avšak většina z nich byla pozorně přečtena a zanechala stopu v jeho Denících a korespondenci. Jsou to jedinečné postřehy, kritické poukazy na silná či slabá místa autorů a děl, často drobné, ale vždy charakteristické detaily. Z Kafkových komentářů zřetelně vystupují autoři, které miloval pro jejich spřízněnou literární velikost, jako byl Flaubert, Kleist nebo Dostojevskij, nebo pro jejich spřízněnost s vlastním životním osudem, jako byl Kierkegaard nebo Grillparzer. A hned za nimi následovala řada autorů, které velice oceňoval a jichž si vážil: Goethe, Hebbel, Strindberg, Dickens... Jmenovat by bylo možno i množství autorů, které přes jejich tehdejší renomé zvlášť vysoko necenil.


Verze pro tisk